Moderní svět jakoby každého z nás nenápadně držel pod krkem. Stoupá pracovní tempo, výše hypoték i krevní tlak. A tak hledáme úlevu. Krátkodobou v luxusní dovolené nebo v Netflixu, dlouhodobou třeba v meditaci a terapii. Co když ale řešení leží ještě blíž, totiž tam venku?
Potvrzují to i data z nové studie, kterou pro partičku z Unyoked a Alltrails vyhotovila nezávislá výzkumná agentura. Během 8 měsíců sledovala 407 účastníků ze tří různých zemí. Výzkumníci pátrali, jaký vliv má příroda na duševní pohodu lidí. Vyhodnotili přitom stav před, během i po pobytu v zeleni. Na co přišli?
Dvě noci nad zlato
Pouhé dvě noci strávené v přírodě ve formě glampingu měly pro účastníky studie citelné benefity. Hovořili o okamžitém pocitu klidu a jasnosti, pociťovali méně stresu, uměli se snáze soustředit a vychutnat si přítomný okamžik.
Chcete čísla? Tak se držte. Takhle kratičký pobyt v zeleni prospěl duševní pohodě lidí hned o 50 % víc než meditace.
A co je na tom nejlepší? Blahodárné změny, které účastníci výzkumu pocítili, přetrvaly v jejich životě ještě nějaký čas po návratu z divočiny. Zdá se tedy, že když vykročíme do přírody, nemění se jen naše okolí, mění se i něco uvnitř nás.
„Blahodárné změny, které účastníci výzkumu pocítili, přetrvaly v jejich životě ještě nějaký čas po návratu z divočiny.“
Příroda jako magnet
I nás v Bayaya zajímaly reálné zkušenosti lidí, provedli jsme proto výzkum podobného rázu, jen se zaměřením na pracovní prostředí. Výsledky byly nápadně podobné. 51 % respondentů zamíří při únavě a roztěkanosti v práci ven na vzduch, 27 % účastníků výzkumu pak uvedlo, že jim k získání koncentrace pomáhá právě kontakt s přírodou.
Dvě noci v přírodě měly o 50 % větší dopad na zlepšení duševní pohody člověka než meditace či praktikování mindfulness.
Data versus pocity
Jak to, že se v přírodě cítíme o tolik líp? Vědeckých teorií je hned několik. Jedna poukazuje na náš cirkadiánní rytmus, který pobyt v přírodě pomáhá regulovat. Člověk, navyklý na zhoršující se podmínky ve městě, pak nachází v přírodě úlevu díky příjemnějšímu klima, které stromy a rostliny poskytují – regulují hluk, horko a filtrují znečištění vzduchu. Další studie zase naznačují, že existuje přímá korelace mezi pobytem v zeleni a vyšší fyzickou aktivitou. Ta pak zase vede k řadě benefitů pro zdraví naší tělesné schránky.
Pobyt v posedu jako „healing“
Na začátku srpna jsme se s naším posedem zúčastnili Healing festivalu, pětidenní akce pod širým nebem. Desítky zájemců o prohlídku jsme dovedli blíž ke korunám stromů a jejich reakce mluvily za vše.
Jen samotné vystoupání po schodech a pohled shora na dění kolem s mnohými hnulo. Na chvíli se oddělili od mumraje a ocitli se v klidu. Paradoxně, skrz tohle oddělení, se v posedu člověk cítí tak nějak víc napojen. Sledujete listy stromů ve větru a čas jakoby se zpomalil.
„Jen samotné vystoupání po schodech a pohled shora na dění kolem s mnohými hnulo. Paradoxně, skrz tohle oddělení, se v posedu člověk cítí tak nějak víc napojen.“
Co tím vším chceme říct? Že ač se rádi utvrzujeme studiemi a statistikami, ona to vlastně vůbec žádná věda není. Příroda je naší součástí, jen jsme se od ní začali postupem času odpojovat tlustými zdmi, podrážkami a ploty.
A tak vás v Bayaya vyzýváme. Jděte se projít, posnídejte v trávě, dopřejte si víkend na chatě. Zkrátka žijte venku! Žijte v klidu.
