|
To se tak Monika, dnes majitelka glampingu TwoFingers, před 15 lety toulala Afrikou. A tenhle výlet jí změnil život. Že se zážitek z afrických glampingů stane základem pro vytvoření jedinečného místa v Čechách nepředpokládala asi ani v těch nejdivočejších představách. A přesto: dobrodružství pečlivě uložené v archivu drahocenných a hýčkaných vzpomínek, se k ní vrátilo víc jak po celém jednom desetiletí. Její příběh a příběh jejího glampingu TwoFingers, je přesně příkladem toho, že stojí za to si oprášit staré sny, podívat se do zrcadla a říct si: „Ještě pořád to můžu stihnout.” A taky, že ano.
„Jsou místa, která se ti od první vteřiny vryjí do srdce. Místa, kde zatoužíš, aby se čas zastavil.”
Netradiční zážitkové ubytování v panenské přírodě
Glamping TwoFingers je farmou o rozloze 7 hektarů. Najdete ji pouhých 7 kilometrů od Jaroměře a 7 kilometrů od známého komplexu Kuks. 🏞️ Jak s úsměvem v TwoFingers říkají: “Samé šťastné sedmičky”. Pokud byste se chtěli vydat trochu dál, je z čeho vybírat: Podkrkonoší, Babiččino údolí nebo Adršpašské skály. Je to na vás.
„Nesbírej věci. Sbírej zážitky.”
Ať už při výběru ubytování vsadíte na posed, chatu nebo maringotku, zažijete dny a noci v obklopení panenské přírody v blízkosti řeky Běluňky. V místních vodách i dnes žije víc jak 3000 raků. A podle jejich klepítek, připomínajících dva prsty, dostal glamping i své jméno.
„Vnímej všemi smysly…”
Foto: Posed Domeček | BAYAYA realizace TwoFingers foto: Ondřej Bouška
Račte si vybrat
Na šťastných sedmi hektarech potkáte hned 9 glampingových objektů. Na vysokých nohách se tu nesou posedy Domeček a Krabička. V TwoFingers naše nestárnoucí lásky dostaly jméno Lišák, Ledňáček a Vážka.
„Staň se znovu dítětem…” 🌟
Vybrat si můžete ale i z dvou maringotek Pomněnky a Volavky a pokud si budete přát něco většího, určitě nepřehlédněte i nabídku 4 chat BAYAYA: Diva, Lada, Rod a Vesna.
Máte pocit, že se to bude v glampingu lidmi jen hemžit? Ale kdeže. Nikdy vás tu nebude víc než 18 najednou. A abychom nezapomněli, vítáni jsou jak hosté dvounozí, tak i čtyřnozí chlupáči. 👣🐾
Foto: Chata Rod | BAYAYA realizace TwoFingers, foto Romana Bennet
Glamping s vizí
Pohodové ubytování a skvělý servis je tu zaručen. Ovšem Monika a její tým jsou vzácné duše – v TwoFingers zdaleka nemyslí jen na byznys. Každý jejich krok vede myšlenka na klid, respekt a sepětí s přírodu. 😇 Žádná ze staveb tohoto komplexu tak například není pevně spojena se zemí – pro založení využívají zemní vruty nebo podvozky.
„Vypadni. Z role.”
Jednou z hodnot TwoFingers, kterou sdílí s BAYAYA, je i jednoduchost. Každý kousek tohoto místa ukazuje, že pohodlně se dá žít i na malém prostoru. Pobyt zde vás přiměje k zamyšlení a snad i k uvědomění, že krásně a bohatě se dá žít i bez hromady věcí a zbytečného plýtvání. ♻️
Foto: Chata Lada | BAYAYA realizace TwoFingers, foto Romana Bennet
Z farmy přímo na stůl
Až najdete za dveřmi položený košík, nelekněte se. Není v něm plaváček z řeky Běluňky, to k vám akorát dorazila snídaně z farmy. Dokonce ji máte zahrnutou v ceně ubytování. 😉 Vodu obstaráte z vlastních studní. 💧 Takže žádné tahání plastových lahví! ❌
Co vám budeme povídat – to musíte vidět. 📸 A zažít. S rezervací doporučujeme příliš neotálet. 📅
Foto: Snídaně v podání TwoFingers foto: Romana Bennet
Třešnička na závěr: Rozhovor s majitelkou Monikou🍒
3 vlastnosti, které vás charakterizují:
Silná vůle a energie, velkorysost, dobrosrdečnost.
Co vás vedlo k pořízení glampingu?
Glamping jsem poprvé zažila na cestách po Africe před 15 lety. Už tenkrát jsem siřekla, že podobné ubytování bych chtěla otevřít u nás v Čechách. Před čtyřmi lety jsem začala pociťovat, že mne dosavadní práce neuspokojuje, že za mnou není kromě haldy šanonů nic vidět. A vzpomněla jsem si na svůj africký glampingový sen. Covidová doba mne pak jen utvrdila v tom, že je nutné hledat něco smysluplného a že jdu správným směrem.
Životní motto?
Štěstí je na druhém konci strachu.
Mnohokrát v životě jsem se bála udělat rozhodnutí a změnit to, co mi evidentně nedělalo dobře. Strach mne ochromoval natolik, že jsem nebyla schopna opustit toxické vztahy, dělala jsem to, co se ode mne očekávalo a raději se nezamýšlela nad tím, co chci vlastně já. Jsem pyšná, že jsem (sice až po padesátce) pochopila, že sebeláska neznamená sobectví, vykročila naprosto neznámým směrem i za cenu opuštění svých jistot a každý den své strachy překonávám. Vrací se mi to v radosti z nových zážitků, přátel a objevování i sama sebe.
Jak získáváte v životě nadhled?
Cestováním. Svět je tak veliký a rozmanitý. Doma na gauči si každý připadá jako pupek světa. Stačí jen vykročit a otevřít se. Nebo pobytem v přírodě. Ať už si sednu pod vzrostlý strom nebo na pouštní dunu, vždycky pocítím, jak malí jsme, a jak malá je i většina problémů, které řešíme. A samozřejmě humorem. Jsem ráda, že se umím zasmát vlastním chybám a přešlapům, zbytečně věci nedramatizovat. A v neposlední řadě sebepoznáváním. Je dobré si umět přiznat vlastní nedostatky, učím se snížit svoje ambice na reálné splnitelné cíle a nic nedělat na krev.
Oblíbené zvíře?
Kočky. Miluju jejich osobnost. To, že zůstaly šelmami i v domácím prostředí. Jejich schopnost dělat jen to, co chtějí. Někomu to leze na nervy, já to mám ráda. Proto se mnou sdílí domácnost dva bengálští kocouři.
Oblíbený strom?
Lípa. Představa lavičky v jejím stínu na vesnické návsi ve mně vyvolává pocit bezpečí a dětství. Miluji její vůni. Bzučení včel. Lipový čaj.
Oblíbený člověk?
Petra-kamarádka z vysokoškolských studií. Přátelství je pro mne jedna z nejvyšších hodnot. A udržet si přátelství více než 35 let považuji za jednu z nejlepších věcí, která se mi v životě podařila. Je pro mne stále inspirací, dobrou duší, které se svěřuji, parťákem do nepohody i na dlouhé debaty o smyslu života, dokážeme se spolu bláznivě smát i plakat. Souzníme spolu.
Co vás v životě nejvíce posunulo na cestě?
Spousta skvělých, moudrých lidí, které jsem potkala. Kolegové v práci. Paradoxně starosti a problémy, které jsem musela řešit a překonat. Smrt maminky v poměrně mladém věku a uvědomění si, že ani jeden den svého života bych neměla promarnit.
Co je po smrti?
Otevřete okno, aby duše mohla ven…. Věřím, že duše zemřelých jsou s námi dál.
Co si chcete ještě v životě užít?
Přestěhovala jsem se z Prahy na vesnici, čeká mne řešení nového bydlení. Těším se, že bude propojeno s přírodou, objevila jsem v sobě chovatelské i pěstitelské zájmy. Vidím to na pořádné hejno slepic, smečku psů a koček a permakulturní zahradu. Ráda bych se věnovala kreativním činnostem, bavilo by mne vzorování látek pomocí rostlin. A samozřejmě cestování – mám ještě pár destinací, které bych si přála vidět…
Proč BAYAYA?
Protože Láďa Trpák. Není to jen o designu staveb. Je to o stejném pohledu na udržitelnost, zacházení s planetou. Je to o hodnotách a morálce.
Proč glamping TwoFingers?
Dva prsty jako račí klepeta. Raci žijí v našich rybnících a jsou pro mne symbolem přírody, která je u nás ještě v pořádku. A mým největším cílem je ji tak udržet i v komerčním propojení s ubytovacími službami.
.
Sdílej
Další články